Apistogramm agassizi fire red

[pragovcicka]

Sháním tuto formu. Nemáte ji někdo v nabídce?
Děkuji za odpověď.

[mlynář]

Á kurňa. Někdo mi o ní dneska říkal... Když já ale mluvil s tolika lidmi, že má hlava je včelín.....

[pragovcicka]

No jo, se nesmíš divit, když jsi dělal uvítací službu.

[mlynář]

No to já ulítnul i na další věci. Někdo se mne taky ptal, jestli neznám Milana Tichavského z Ostravy. Mně to jméno bylo hergot povědomé, ale nedokázal jsem si to s ničím a s nikým spojit, jen jsem si v duchu říkal, jestli není někdo takový někde u nás na fórech a odpoledne v altánu na rybníce jsem se ptal Pavla Junga, který zná v Ostravě kdejakého akvaristu, jestli neví, o koho by mohlo jít.
Doma jsem mrknul potom večír do databíze a ejhle, vždyť jde o kolegu "claro"! Jenže on není z Ostravy, ale myslím, že z Opavy. Kdyby se mne ten človíček ptal na Opavu, tak jsem hned věděl. Jenže já už nevím, kdo se mi na to ptal. Jo,jo, ona skleroza je někdy docela hezká věc, hihihi...

[pragovcicka]

To nebude jen tou sklerózou. To by člověk musel mít hlavu jak pátrací balon, aby si mu do ní všechno vešlo. Ale naštěstí máme hlavu jakou máme.

[mlynář]

No a teď si představ, když jsme dělali druhý ročník, nebylo to ještě takhle zaběhnuté a k tomu jsme měli po ukončení prodejní části asi hodinu a půl na přestavbu sálu na přednáškový sál (zlikvidovat stánky, které jsme tehdy ještě používali, seřadit stoly a židle, připravit promítací plátno a aparáty a zatemnit okna zvenčí černou igelitovou fólií) a od jedné hodiny jelo přednáškové odpoledne a já na ten druhý ročník měl jako č.2 v programu svou úplně první přednášku v životě. Jsem vrozený trémista a v sále bylo tenkrát okolo stodvaceti lidí. To bylo hotové kóma. Z toho dne jsem si pamatoval jen, jak jsem ráno přitáhl burzovku a nacpal do ní ryby a pak večer společnou večeři spolku s hosty, kteří zůstali na noc v Ouvalech. Jo, to byla darda! (Zmínil jsem se o tom v monografii)...

[pragovcicka]

No tak to byl bezva den. Někdy by se to hodilo, takhle vymáznout z hlavy jeden či několik dní.

[mlynář]

No, jo. A jak jsem psal. Tenkrát jsem ještě pravidelně prodávával ryby. Takže to bylo odpoledně a večír v pátek všechno připravit, někdy okolo jedenácté večer do bandasek natočit vařicí vodu (ráno okolo půl sedmé, kdy jsem už na sále dával ryby do burzovky byla akorát) a do půlnoci se dostat do hajan. Ráno ve čtyry budíček, půllitr kafe z půl pytliku zn. "káva Vašut", hups do Rendlika a tradá na světelnou křižovatku, kam jsem k semaforům přivazoval upoutávky a směrovky na náměstí, pak do sokolovny a příprava sálu, připravit ryby v burzovce, atd...atd... Většinou jsem pak prospal půlku neděle a kávička s pokecem u Koldy v altánu na rybníce nebo u nás pod rozkvetlou pergolou se konávala až v neděli odpoledne. A to jsem stíhal střídačky s naší mladou nebo zeťákem u burzovky se zájezdy návštěv k sobě do pěstírny. No a Kolda na tom nebyl o nic líp. U jeho burzovky ho zase střídával jeho mladej. No, byly to hektický časy, ale pěkný....

[jisyko]

Jo, v sobotu to byl taky koncert, když se uklízeli stoly. Pomáhal kdo mohl, hlavně Rychnováci. Jak píše Honza ty začátky burz v Úvalech znám, dokonce jsem měl i přednášku po burze, takže to byl koncert při uklízení. Ale na ty první ročníky rád vzpomínám. byla lepší doba. Ale jak jsem se dočetl, posezení u Koldy je čím dál větší. Mě to letos nevyšlo, tak snad na zimu. Apistogrammy byly na burze vidět. Pragovcicka - mrzí mě, že jsme se nepotkali.

[pragovcicka]

No tak to mě taky. Ale možná jsme se potkali a nevíme o tom.
Ale s těma apistogramama to bylo klasika. Napřed to vypadalo, že se skoro neprodávají a najednou tam bylo pořád plno. A samozřejmě nejdřív zmizely ty nejbarevnější.....