Jestliže Martin Rose nazval pěstírnu Hynka Dařbujana "Pěstírnou 21. století", nazývám zase já pěstírnu Ing. Josefa Chmelaře (mj. někdejšího spolužáka Hynka Dařbujana, ale také Luďka Štetiny z pražské suchdolské Vysoké školy zemědělské) "akvaristickým futurismem". S Pepíkem se známe více než deset let a tak mohu zodpovědně říci, že budování jeho pěstírny sleduji od jejího samého začátku. No, měl bych uvédst na pravou míru, že když jsme se seznámili, Pepík v prostorách suterénu pod svým rodinným domem ležícím na okraji Hradce Králové již pěstírnu X let provozoval a měl ji tehdy zařízenu v klasickém duchu tak, jak je to běžné.
Někdy na konci devadesátých let se však rozhodl k radikální rekonstrukci a zmodernizování celého chovatelského prostředí. Zahájení vlastní činnosti předcházelo několik let objíždění všem možných známých a zkoumání toho, jak a co kdo má uděláno a zařízeno. Po mnoha takových vizitách, mnoha hodinách konzultací a přemýšlení a vymýšlení se pustil na přelomu tisíciletí do práce a postupně začal zařízení všech tří místností obměňovat. Že to není žádná maličkost a nejde to stylem "hup na krávu, už je tele" bude asi každému zasvěcenému více než jasné. Když k tomu připočítáme ještě i to, že od počátku tisíciletí se Pepa stal generálním pořadatelem dnes již zavedené únorové akvaristické akce v kongresovém Hradeckém centru Aldis, nevynechá pomalu jedinou akvaristickou burzu napříč celou republikou, "dělá" ryby a kromě toho je dnes také jedním z nejoblíbenějších výrobců akvarijních nádrží jakýhkoliv rozměrů (vyráběl například ono již zde představené obří akvárium, které má v obýváku Míla Kolařík), nemůžeme se divit, že celý suterénní areál dosud není úplně hotový.
Pro rekonstrukci si zvolil tu snad nejpracnější cestu. Všechny nové stojany jsou částečně svařované do určitých segmentů, které jsou pak pomocí pevnostních kadmiovaných šroubů spojovány do jednotlivých sekcí. Jako výchozí materiál Pepík používá ocelové uzavřené Jackelové profily, kde vždy jedna z šířek hranolu musí mít cca mezi 5 - 6 cm (nepletu-li se, tak tyto hranoly mají obvykle rozměry 2 x 5 cm). Vodorovné plochy, na kterých jsou následně umísťována akvária má tak dělány z těchto profilů na výšku. Prostor každé sekce je plně průběžný a v tomto prostoru probíhají měděné trubičky rozvodu teplé vody napájené plynovým kotlem, řízené tepelnými čidly tak, aby teplota nepřevyšovala určité rozmezí a z ryb v akváriích takto permanentně odspodu vytápěných nevznikl nevábný bujón. Jeho pěstírna je tak tedy vytápěná akvárii samotnými.
To ovšem není jediný rozvod. Jsou zde samozřejmě rozvody odpadní -. každé akvárium o jakékoliv velikosti je vybaveno autonomní filtrační komorou s přepadem a automatickým vypouštěním i napouštěním a tak také samozřejmě i rozvody přívodů čisté vody pro každé akvárium. Vše je perfektně a velice důmyslně uděláno a po několika letech provozu i kvalifikovaně vyzkoušeno k naprosté spokojenosti autora. Před několika lety vyšla o Pepíkově moderní pěstírně i reportáž Jindry Nováka v AT. Jinak se to pomalu chýlí k dokončení, protože již z plánovaných cca 60 kubíků zbývá vypracovat a zařídit pár posledních stojanů.
Pepík není jen specialistou na všemožné cichlidy (najdeme zde mnoho druhů rybek z Tanganijky, Malawi, americké cichlidy, trpasličí jihoamerické i africké cichlidky, terčovce a samozřejmě také skaláry), ale i na divoké bojovnice (zde jsem měl možnost poprvé na vlastní oči spatřit i fotografovat takovou raritku, jakou je ještě dnes Betta macrostoma - viz jeden z obrázků) a duhovky. V jeho pěstírně najdeme ale i mnoho další žoužele včetně několika druhů různých krunýřovců nebo hadohlavců. Co se skalár týče, tak u Pepy jsou vždy období, kdy tyto rybky u něho téměř nenajdete, a přijedete k němu za třičtvrtě roku a skalárkami se to u něho jen hemží.
Před několika lety choval naprosto perfektní kmen červených duchů (3e) a to tak červených, že jsem nikdy nikde již takové neviděl. Bohužel je dal jednoho dne pryč a třebaže v současnosti by s touto formou rád pokračoval, jemu samotnému se nedaří již tak pěkný chovatelský materiál nikde získat. Také jsem před šesti lety od něho měl krásně modré kaliforňáky (7-?-) a býval proslulý u některých výkupců i svými černými skalárami. V době, kdy jsem Pepíka s foťákem navštívil (stejně jako tomu bylo u Fantiška Staňka to bylo na konci letošního srpna) zrovna končilo jedno z období "neskalár" a v několika nádržích se již proháněly dospívající skalárky několika forem, mezi nimiž nechyběly ani "Manacapuru II" pocházející od Zdeňka Dočekala.
No a nebyl by v současnosti jedním z renomovaných výrobců a experimentátorů lepených akvárií, aby si konečně po letech neudělal radost i sobě a rodině v podobě vybudování obří reprezentační nádrže, která má obsah někde mezi 3 - 4 kubíky. Nádrž je věru originální - je do pravého úhlu, přičemž nepletu-li se ve svém odhadu (Pepík mi to říkal, ale mám sklerozu a přesné rozměry mi vypadly za těch pár měsíců dávno z hlavy) zadní delší stěny mají délku v délce klasických tabulí skla - tj. něco přes tři metry, z boku rozměry odpovídají asi 80 x 80 nebo 90 x 90 cm... Dno je vytvořené z několika vrstev segmentovaných skleněných desek, na které jsou napojené v patřičných úhlech všechny stěny.
V horních partiích stěn nejsou pouze klasické podélné výztuhy, ale i vlepené horní mezivzpěry zajišťující plnou stabilitu boků nádrže. Poklop se skládá z nerezového svařeného rámu opatřeného výztuhami, povrch je pak z plastů. Nádrž byla vybudována se záměrem chovu cichlid z východoafrických propadlinových jezer a tomu podřízeno i její zařízení - bez rostlin, pouze s jemným křemičitým pískem osázeným balvany (tuším pocházejícími z Labe tekoucím pod akvaprodejnou Pepíka Brádlera ve Vrchlabí). Největší kousek, umístěný uprostřed váží možná 500 kg a dovnitř jej rvalo několik lidí. Každý ze základních balvanů je podložen nerezovou plotnou o velké ploše, mezi níž a skleněným dnem je ještě deska z polystyrenu, aby se rozložila ona šílená váha. počítám, že všechny balvany dohromady budou vážit poctivé dvě tuny!
Tohle veleakvárium je umístěno v zákoutí chodby schodiště domu, kde má Pepík své pracovní zákoutí a lepí tu menší nádrže a má zde i svůj pracovní stolek. Aby taková váha nenarušila statiku domu, který pro něco takového původně nebyl projektován, je v suterénních prostorách provedena od truhláře odborně udělaná výdřeva hoblovanými mohutnými trámy, které tak napomohly svým způsobem vylepšit estetiku i praktičnost zařízení chodby před vstupem do pěstírny. Jistota je jistota. Jak vyplývá z mých fotografií, když jsem byl u Pepíka na návštěvě, práce na akváriu teprve vrcholily. Dnes jak jsem slyšel již je úspěšně napuštěno a prohánějí se v něm desítky překrásně barevných cichlid!