V duchu výprav za chovateli a nápadu našeho kamaráda Olegunara, že bychom se mohli přijet podívat taky na druhou stranu od Práglu, jsme domluvili další z výletů za chovateli, kteří se zjevně či alespoň implicitně zabývají chovem skalár. O cíle naší výpravy se postaral náš Olegunar. Vyjednal nám návštěvu u pana V.Blechy (sídlícího ve Slatině nedaleko Rakovníka), chovatele zaměřeného především na skaláry a v západních Čechách léta velmi dobře známého přeštického chovatele pana J.Hasmana. A Tak jsme se v sobotu 20. listopadu s Davidem vypravili v duchu proslulé výzvy tuším někdejšího severoamerického presidenta Harrisona „jdětě na západ, chlapci!“ tímto směrem…
Přes to, že nám počasí v ten den přálo a na cestu z Prahy nám posvítilo i sluníčko, trochu jsme se zejména díky několika pražským dopravním opatřením opozdili a na první místo, do Slatiny, ležící mezi Rakovníkem a Plzní, k panu Blechovi, kde jsme měli smluvené i dostaveníčko s Oldou, jame tak dorazili o třičtvrtě hodiny později. Pěstírna výše zmíněného, jejíž část je ještě ve výstavbě, je pro skalního skaláráře pravým požehnáním. Pan domácí sice chová i další rybky z jiných skupin (živorodky, labyrintky i jiné cichlidy – viz první obrázky ryb z pěstírny), jeho prioritami jsou ale bezesporu ryby nám z nejmilejších – skaláry. Je zde chováno a množeno více barevných chovatelských forem, mnohé z nich v našich končinách i ojedinělé. Pan Blecha si ale hýčká i několik divokých populací. Jednak jsou zde k vidění P.s. „Manacapuru“ (dle mého pozorování se jedná o typ č. I) a P.sp. „Nanay“ (červenotečkovaná forma typu „I“). Je zde ale chována i hotová lahůdka – bohužel neidentifikovatelného místa původu – krásné kousky s pěknou stavbou těla a ploutví, širokými vertikálními pruhy a jasně červenými prvky ve hřbetní partii.
Po cca dvou a půl hodinách ztrávených konverzací především na téma výše zmíněných rybek, ale i na jiná témata, jsme panu Blechovi poděkovali za umožnění prohlídky jeho chovatelského zařízení a vydali se směrem k západočeské metropoli, domů k Oldovi, kam jsme byli pozváni na oběd i prohlídku jeho akvárií. Jak jinak, v tom hlavním, krom pěkných červenohlavých i dalších drobných tetřiček a několika ještě mladých cichlidek L.dorsigera vévodila skupina moc pěkných „Manacapuru“, kterým nebylo co vytknout.
Krátce po obědě, v časných odpoledních hodinách nás pak čekala prohlídka pěstírny pana Hasmana v Přešticích, jehož doménou jsou sice zejména živorodky a pancéřníčci, u kterého jsme však nalezli i několik chovných párů velmi pěkných skalár. Vévodily zde především překrásně stavěné černé skaláry, já jsem měl ale při focení smůlu, protože mi došly baterie v hlavním blesku a náhradní jsem nechal doma. Jak známo, černé skaláry se bez pořádného přisvícení pořádně fotit nedají a ani to nemá smysl. A tady navíc šlo o klasickou pěstírnu rybek, kde bylo světla tak akorát pro práci chovatele a funkci zařízení. Nejdůležitějšími kousky pěstírny páně Hasmana bylo z našeho úhlu pohledu bezesporu několik párů nádherných leopardů, jací jsou dnes k vidění již poměrně vzácně. Jejich obrázky končím fotodoprovod tohoto reportu. V závěru bych ještě rád poděkoval Oldovi za parádní oběd a průvodcovství a oběma chovatelům za jejich ochotu a přivítání v jejich pěstírnách.