od mlynář v 26 Zář 2010, 13:03
Já mám zkušenosti z vytápění pěstírny jen v RD a těmito cestami se ubíraly po většinu času i moje myšlenkové proudy. Sice jsem začínal s několika stojany v podkrovní komoře v pátém patře starého činžáku pod Petřínem v Práglu, ale tam se o nějaké pěstírně dalo mluvit jen stěží. Tam jsem to tehdy přitápěl velice primitivně klasickým osmisetwatovým zářičem. Stěny bytu i izolace byly poplatné konci šedesátých let a tak mohu jen vzpomenout, že když jsme tam topívali neseřízeným etážovým kotlem na plyn Mora, protopili jsme majlant a v zimně přitom klepali kosu. Pak, když jsem objevil šikulu plynaře, který si s tím kotlikem při jednom čištění pohrál to bylo někde úplně jinde. To jen na okraj věci.
Budu-li dnes budovat novou pěstírnu v RD, jednoznačně vede podlahové vodní topení. Ve tvém případě bude nejlepší pořídit přímotop. Bohatě stačí osmisetwatovka, co se prodává v Hrombachu a jiných podobných supermarketech v ceně okolo 300,- - 400,- Kč. Důležité je, aby to mělo co největší vrtuli ventilátoru a dělalo to po místnosti důkladnej uragán teplého vzduchu. Takový ty "olejový" radiátory nebo přímotopy s vrtulkou jako k dětskému modelu jsou na dvě věci..... No a pochopitelně jako základ vzít nějakej slušnej odvlhčovák (Mirek Nymburský disponuje i tímto artiklem). V dobře izolované moderní stavbě si mnohdy s vytápěním poradí už jen ten odvlhčovač.
Já myslím, že víc protopíš spíš v létě, kdy se nevytápí celý objekt, než od podzimu do jara. Jinak jednotlivá topná tělíska jsou samozřejmě nesmysl. To má váhu jedině tehdy, když má člověk větší akvárka roztroušená tu a tam po bytě. To je pak něco jiného.
Co se pěstírny týče, tak tady fungují dva protipóly. Máš-li to uvnitř natěsnané hodně k sobě, akvárka na výšku blízko u sebe a ke stropu a úzké uličky, funguje tepelná setrvačnost mnohem líp, než v ratejně, kde jsou uličky mezi stojany 1,5 a více metrů. Pravdou je, že tam zase nemusí člověk zatahovat pupek, aby se dostal kam potřebuje. Budeš budovat pěstírnu v paneláku, takže tady skutečně není co řešit. Jestli bude možné při rekonstrukci dostat do ní topné těleso napojené na centrální rozvod, nech si projít hlavou, jestli by nestálo za to, místo radiátoru udělat podlahovou smyčku. Měl bys ji napojenou stejně jako se napojuje radiátor (tzn. přívod i odchod vody ve zdi těch cca 70 ck nad zemí - tzn. stejně jao u radiátoru s termostatickým ventilem, to jde a tak je to nejlepší v každé místnosti i když je to v RD). Podlahovka se totiž i při extremním poklesu venkovní teploty nevytápí tak radikálně jako radiátory na 70 - 90 °C, ale maximálně na nějakých 30 - 35 °C. Už jen zde přichází úspora a důležité je to, že to topí celoplošně a teoreticky celý sloupec vzduchu v místnosti bude mít stejnou teplotu.
Jinak zaplaťbůh i za to, kdyby se ti podařilo tam dostat mrňavej radiátorek - panýlek. Do těch 6 - 7 m2 by stačil možná takovej, co je dlouhej cca okolo těch 50 - 60 cm. Podzim - jaro by bylo vyřešeno. No a nezapomeň při výstavbě na odvětrání místnosti. Je mi jasné, že asi nebude možné to odvětrat krz byt ven zdí. Mělo by to být alespoň odvětratelné do ventilační šachty, kde jsou domovní rozvody (jako bývá odvětrávání digestoří a koupelen se záchody)
No a pro ty, kteří tohle čtou a uvažují a mají tu možnost si takovou místnost (nemusí jít nutně o velkopěstírnu) vybudovat v RD (rodinný domek nebo jiný samostatný objekt), dejte si bacha na patřičné odizolování té místnosti. Nemluvím tu o vlhku, ale tepelných izolacích. Tu a tam čítávám na různých diskusích o všemožných "panápadech" s vyložením oné místnosti polystyrénem. Od lidí ze stavebnictví, kteří se konkrétně izolacemi zabývají vím, že co se tepelné izolace týče (budeme zde mluvit o polystyrenu), záleží na tom, kam se polystyren dá. Když máte třeba 35 cm tlustou zeď, jíž je třeba izolovat a polystyren nebo jiná izolační hmota se umístí zvenku, izolační efekt je maximální a jde-li o polystyren 10cm tlustý, funguje to myslím jako 120 cm tlustá cihlová zeď.
Když si chce někdo ušetřit práci a všechno to zjednodušit a udělá obložení zevnitř, celý efekt tepelně - izolačního smyslu obrátí. Ono to prý pak funguje tak, že izolační efekt se rovná ani ne 15 cm cihlové zdi. Navíc teplo zevnitř protlačuje vlhkost (a to se týká běžné vlkhkosti - nemusíme zde ani mluvit o pěstírně - vodním hspodářství) skrz ten polystyren. Pokud je izolační materiál zvenčí a je zaopatřen jen potěrem a svrchní fasádní barvou, proleze vlhkost skrz zeď, polystyrenem ven a frrr do luftu. Pokud je izolována místnost zevnitř, protlačí se vlhkost skrz tepelný izolant a tzv. "rosný bod" se utvoří ve zdi za ním, kde se začne ta vlhkost srážet a držet. Pak je to zeď nacucaná jako houba se všemi možnými druhy plísní a dalších neduhů, jaké si dovedeme představit!
Ostatně mohu to sám potvrdit ze své praxe tady v Zelenči, kde jsem potřeboval "zateplenou místnost" co nejrychleji mít připravenou a z nouze jsem izoloval zevnitř. Rok a půl jsou odtamtud ryby pryč a teprve letos v létě obvodové zdi té kůlny ráčily vyschnout a po vlhkosti zůstaly jen mapy na fasádě. Stropní prkna, na která byl mezi trámky napresovaný polystyren jsou pod ním od plísní černá!
Jo a na závěr. praxí nejen mně se ukázalo, že je největší pitomost pěstírnu kachlíčkovat až ke stropu a nebo nedej bože za takový nápad, zeď natřít nějakou neprodyšnou barvou. To v té stavbě natropí takovou rotyku, že si to člověk ani nedovede představit, pokud to sám nezažije. Já si to prožil v Ouvalech. když jsem si dělal projekt domku, pěstírnu už jsem v tom předpokládal, v suterenu. Tak jsem celou místnost vykachličkoval a za pár let měl všechny zdi okolo nacucané vodou. Kolda měl v pěstírnách holé, jen vymalované zdi, barák mu krásně mohl dejchat a po vlhkých zdech ani památky. Stojí za to mít vydlážděnou podlahu, to je samozřejmé a nebo ji mít natřenou Saduritem či jinou barvou na podlahy v provozech, kde se předpokládá nějaká provozní zátěž. Co se stěn týče, tak stačí udělat jen přízemní obklady (jedna řada klasických obkladaček cca 15 - 20 cm vysokých. To i na to, když člověk náhodou "vyteče" (u akvaristy tento pojem znamená zapomenutou hadici s puštěnou vodou do akvária - třeba i přes noc, atd...), tak tenhle rantl stačí, aby nešla voda do zdí a odtékala v klidu do kanálku (u místnosti s akvárky se při výstavbě samozřejmě s odtokovými kanálky počítá, ne?)
Na kanálky opět bacha. Znám šikulu, který si myslel, že mu bude stačit vyhnat při odsávání hadici dveřmi ven do zahrádky a bude to ono pravé ořechové. Nějakou dobu mu to i fungovalo. V nově udělané pěstírně s krásně a za drahé peníze vykachlíčkované podlaze nebyl jediný kanálek. Ono taky proč se matlat se sbíječkou a pracvě to kutat v již hotové betonové podlaze, ne? Udělal alespoň to, že u dveří do pěstírny měl zdvihnutý vybetonovaný a okachlíkovaný práh asi 20 cm (kdo si při návštěvě nedal pozor, do pěstírny nevstoupil, ale vletěl). Několikrát se mu i povedlo "vytéci", ale naštěstí na to pokaždé přišel vcelku včas a vyřešil to podle jeho předpokladů kbelík, smeták a dobrý hadr. jednou mu řachla starší třístovka a dopadlo to stejně.
Jak tomu ale velí zákony schválnosti, přišel čas, že si v celém domku nechal dělat nové ÚT. Pěkně v módní mědi, jak se teď nosí. Tak se dohodl s topenáři, kde a jak vysekat průchody ve zdech pro přívody k radiátorům a došlo samozřejmě i na vylepšení topení v pěstírně, kde podle propočtů měly být tři radiátory. Ještě pro dokreslení dramatu - šlo o klasický dlouhý venkovský domek, kdysi hospodářství. Takže když to vezmu z jedné strany na druhou, byla tam garáž, ona pěstírna,za zdí pak koupelna, sklep s kotlem ÚT, obývák, kuchyně a ložnice. Přítel si včas a s předstihem připravil průchody ve zdech a dál se věnoval své obvyklé činnosti. Jednoho dne z rána se vzbudí v ložnici a zdá se mu, že celý pokoj má podivnou vůni - skoro jako v pěstírně. Kluk byl bystrej a hned vyrazil z postele. Sotva se postavil na podlahu, zjistil že na ní je dobrých pět centimetrů vody. Takhle se musek procachtat celým domkem do pěstírny, aby zavřel vodu, kterou napouštěl celou noc jedno akvárko. Pak jej nenapadlo nic lepšího, než ještě rozespalý se jít mrknout do sklepa. Nic zlého netuše sotva přestoupil práh, než mu došlo, že sklep je plný vody, byl rázem po pás ve vodě..... Vodu začal vyhánět ven smetákem v obýváku z francouzských dveří do zahrady.... Atd... Další už si můžete domyslet. Klika byla, že se to stalo uprostřed parného léta a domek mohl poměrně rychle vyvětrat a vyschnout. No a bylo to v době, kdy tu ještě odvlhčovače neexistovaly a my ani nevěděli, že se něco takového vyrábí.
Takže věřte, dobrý kanálek v podlaze má svou hodnotu. (jméno onoho kamaráda tu uvádět raději nebudu, třebaže se při příhodných pokecech touhle historkou sám netají.....).
Breathing never coming from fashion!